Velikonoční řádění v plném proudu

V naší malé školičce jsme se letos rozhodli, že pojmeme velikonoční přípravy nejen barevně ale taky přírodně.
Vše to začalo už asi 3 týdny před Velikonocemi, kdy jsme se vydali k veliké hromadě pěkné zeminy. Nabrali jsme si asi 3 pytle a poprosili maminky a tatínky aby nám dali mističky a taky vyfouklé vejdunky. Do mističek jsme si potom nasypali přinesenou hlínu a naseli obilí. Zaseté, udusané a prolité obilí jsme si dali za okno a čekali, zda vzejde a ono ejhle, po víkendu nám narostlo tak krásně, že si myslíme, že tu proběhly nějaké čáry.
Mezitím, co se obilí dralo na světlo, nám zbyl čas na barvení vejdunků. Jako první taktiku jsme zvolili, asi všem známé, cibulové slupky. Ty jsme nadrobili do velké nádoby, proskládali je vajíčky a zalili převařenou vodou. Další varianta byly tráva. Pokus obarvit vajíčka na zeleno děti bavil, snažili se nasbírat co nejvíce trávy, lopuchu a jiných zelených listů, některé děti se odvážily i na kopřivy. Všechna ta tráva nakonec skončila ve druhé nádobě, opět s vajíčky a také byla prolita horkou vodou. Obě nádoby plné překvapení jsme nechali odstát přes noc a druhý den se vidělo. Cibule chytla krásně, u trávy by nám pomohlo více kopřiv, ale vzor byl i tak parádní. Jako třetí způsob barvení jsme zvolili kurkumu, která prošla stejným procesem jako předchozí překvapení. Vajíčka dopadla celkem flekatě a žluto-oranžově. 

S přírodním barvením jsme velice spokojeni, děti dokonce říkaly, že to povědí doma rodičům a pokusí se tak barvit i doma.