Jak jsme sklízeli políčko...

Políčko na naší nevelké zahrádce není nijak rozlehlé, ale přesto se na něm urodilo pár kilo brambor. Paní učitelka Katka měla zástup pomocníků, kteří ochotně pomáhali kopat a třídit do misek. To jsou vždy činnosti, o které bývá velký zájem:) a také je zájem poté o samotnou konzumaci vlastnoručně vypěstovaných brambor. Jako již tradičně brambory z velké části bývají jako pohoštění chystající se Michaelské slavnosti, kdy jsou předvařeny, zabaleny do alobalu a uloženy do pomalu vychládajícího popela, aby mohly prohřát někdy zkřehlé ruce, ale hlavně mlsné jazýčky. Letos nejsou nikterak velké a tak budou uvařeny na loupačku a poslouží jako další jiný zážitek u společného stolování.