Jak zavádět více biopotravin do veřejných jídelnách? Inspirujte se osvědčenými postupy z evropských měst

Zvažujete jako zřizovatelé škol či jiných veřejných institucí, jak do jídelníčku dostat více kvalitních biopotravin? Vyšší podíl bioproduktů ve veřejném stravování přináší prokazatelné přínosy pro životní prostředí (ochrana biodiverzity, čistší voda, nižší emise), zdraví dětí (čerstvost, chuť a sezónnost) i podporu místní ekonomiky a drobných zemědělců.

Zkušenosti z evropského projektu SchoolFood4Change (SF4C), do kterého je program Skutečně zdravá škola zapojen, ukazují, jaké překážky na této cestě stojí a jak je úspěšně překonat pomocí strategických opatření a spolupráce.

Hlavní výzvy: Co brání většímu využívání biopotravin?

• Města zapojená do projektu identifikovala několik klíčových bariér:
• Chybějící nástroje spolupráce mezi veřejnou správou a samotnými zemědělci.
• Nízké povědomí o tom, jaké ekologické produkty jsou v regionu dostupné a jaké mají producenti kapacity.
• Legislativní a administrativní překážky při nastavování zadávacích řízení.
• Skutečná či vnímaná rozpočtová omezení a obavy z nedostatečné nabídky na trhu.

Pro překonání těchto bariér je zásadní přímý dialog. Veřejné orgány musí jasně komunikovat své cíle, konzultovat nová zadávací kritéria a plánovat produkci na základě reálných potřeb školních jídelen. Významnou roli zde hrají také organizace v odvětví ekologického zemědělství, které pomáhají s propojováním aktérů, poradenstvím a orientací ve veřejných zakázkách.

5 doporučení pro politiky a zřizovatele při zadávání zakázek

Chcete-li jako zřizovatelé podpořit nákup biopotravin, můžete využít následující strategické nástroje:

1. Stanovení ambiciózních a jasných cílů: Formálně ukotvěte povinný minimální podíl biopotravin (např. 20 % podle hmotnosti, objemu či hodnoty).
2. Přizpůsobená výběrová řízení: Navrhujte veřejné zakázky tak, aby výslovně zohledňovaly ekologická, sezónní, sociální i environmentální kritéria.
3. Rozdělení zakázek na menší části: Umožněte účast malým, středním a místním drobným producentům, kteří by celou velkou zakázku nedokázali pokrýt.
4. Transparentnost a plánování: Zveřejňujte své nákupní plány s dostatečným předstihem, aby se dodavatelé stihli na vaše potřeby připravit.
5. Předběžný tržní dialog: Komunikujte s trhem ještě před vyhlášením soutěže, abyste si ověřili připravenost a kapacity dodavatelů.

Inspirace z evropských měst: Jak to funguje v praxi?

1. Gent (Belgie): Síla mezioborové spolupráce

V Gentu vsadili na sdílení know-how a vytvořili pracovní skupinu pro odpovědné pracovníky za veřejné zakázky z celých Flander. Zástupci měst a zdravotnických či školských zařízení se pravidelně scházejí, vyměňují si zkušenosti a hledají dodavatele. Tento model nevyžaduje obří investice, ale výrazně zvyšuje důvěru úředníků při uplatňování kritérií udržitelnosti.

2. Milán (Itálie): 100% bio pro nejmenší

Od roku 2025 jsou všechny kuchyně milánských mateřských škol (pro děti do 3 let) certifikovány jako ekologické jídelny. Celkově tvoří biopotraviny v nákupu přes 76 %. U klíčových surovin, jako jsou těstoviny, olivový olej, vejce či jogurty, dosahuje podíl bio dokonce 100 %. Základní zelenina (brambory, cibule, mrkev) navíc pochází z velmi krátkých dodavatelských řetězců přímo z městských pozemků.

3. Valencie (Španělsko): Systémová změna s jasným plánem

Region Valencie si dal za cíl, aby do roku 2027 směřovalo 50–60 % rozpočtu na stravování do vysoce kvalitních surovin s důrazem na bioprodukty a nákup od drobných zemědělců. Do smluv integrují sociální i environmentální kritéria (např. odměňování dodavatelů za snižování uhlíkové stopy a zapojení výživového vzdělávání pro žáky). Tento model úspěšně motivuje a láká nové lokální dodavatele.

4. Malmö (Švédsko): Dynamický nákupní systém (DNS)

V Malmö zavedli flexibilní nákupní systém (DNS), který umožňuje malým zemědělcům dodávat sezónní produkty, aniž by se museli zavázat k dodávkám stejného množství po celý rok. Podmínkou pro zařazení je pouze to, že producent musí být schopen nabídnout škole prohlídku svých prostor (dostupnou do 1 pracovního dne). To zajišťuje lokálnost, podporuje místní ekonomiku a propojuje školáky s venkovem prostřednictvím autentického vzdělávání.

Vzdělávání jako součást řešení

Nezapomínejte, že úspěšné zavádění biopotravin jde ruku v ruce s osvětou. Začleněním vzdělávání o jídle přímo do výběrových řízení na školní stravování – například skrze zapojení do programu Skutečně zdravá škola – podpoříte aktivní účast žáků, učitelů i celé komunity na udržitelném životním stylu.

Celou zprávu v českém jazyku si můžete stáhnout zde. Více informací a podrobností o udržitelném školním stravování naleznete na mezinárodních stránkách projektu: schoolfood4change.eu.