Meloun, ananas a jahody v únoru ne

28. 2. 2026
Skutečně zdravá škola

Sezónnost není detail. Je to základ vzdělávání k udržitelnosti

V posledních zimních měsících pozorujeme, že se řada mateřských a základních škol prezentuje nabídkou „čerstvého ovoce“ jako důkazem podpory zdravého stravování. Často se však jedná převážně o pomeranče, mandarinky, ananas, meloun, jahody, borůvky či maliny mimo jejich přirozenou sezónu, případně o rajčata, papriky a okurky pěstované ve vyhřívaných sklenících nebo dovážené z velkých vzdáleností.

Takový přístup je v přímém rozporu s jedním z klíčových pilířů programu Skutečně zdravá škola: sezónností a lokálností jako součástí vzdělávání k udržitelnosti.

Proč je sezónnost vzdělávací téma, nikoli jen logistická volba

Škola není pouze místem příjmu potravy. Je to vzdělávací prostředí, kde si děti vytvářejí hodnoty, návyky a vztah k jídlu.

Podáváním sezónních potravin učíme děti:

  • chápat přirozený cyklus roku,
  • rozpoznávat, kdy co roste,
  • vnímat souvislost mezi jídlem, krajinou a klimatem,
  • respektovat regionální zemědělství,
  • přemýšlet o původu potravin.

Sezónnost je konkrétní a srozumitelný nástroj environmentální výchovy. Pokud však v lednu nabízíme jahody a borůvky, sdělujeme dětem implicitní zprávu: „Všechno je dostupné kdykoli a odkudkoli.“ To je v rozporu s principy udržitelného rozvoje.

Dopady používání exotického a nesezónního ovoce a zeleniny

1. Environmentální stopa

Exotické ovoce (např. citrusy, ananas) i zimní rajčata či papriky mají významně vyšší uhlíkovou stopu:

  • doprava na tisíce kilometrů (letecká či kamionová přeprava),
  • energeticky náročné skladování,
  • pěstování ve vyhřívaných sklenících.

Zejména letecky dovážené bobuloviny (maliny, borůvky mimo sezónu) patří k potravinám s nejvyšší emisní náročností na kilogram produktu.

2. Ztráta senzorické kvality

Nesezónní plodiny jsou často:

  • sklizeny před plnou zralostí,
  • šlechtěny na trvanlivost místo chuti,
  • chuťově ploché.

Děti si pak vytvářejí zkreslenou představu o tom, jak má například rajče nebo jahoda skutečně chutnat.

3. Ekonomické dopady

Exotické a mimo sezónu dovážené produkty:

  • jsou cenově nestabilní,
  • zvyšují náklady na suroviny,
  • nevracejí finanční prostředky do regionální ekonomiky.

Naopak spolupráce s místními pěstiteli podporuje lokální ekonomiku a stabilitu dodavatelských vztahů.

4. Vzdělávací rozpor

Pokud současně učíme o klimatické změně, odpovědné spotřebě a ochraně krajiny, ale v praxi ignorujeme sezónnost, vzniká rozpor mezi deklarovanými hodnotami a realitou provozu školní jídelny.

Co je skutečně sezónní v zimním období v ČR

Zima není „období bez ovoce a zeleniny“. Je obdobím jiných druhů. Prostudujte náš sezónní kalendář. 

Ovoce:

  • jablka (skladovaná z podzimu),
  • hrušky,
  • sušené ovoce (švestky, jablka),

Ořechy

  • lískové
  • vlašské

Zelenina:

  • mrkev,
  • petržel,
  • celer,
  • červená řepa,
  • pastinák,
  • kadeřávek,
  • bílé a červené zelí,
  • kysané zelí,
  • cibule, česnek,
  • dýně (uskladněné).

Tato nabídka umožňuje vytvořit pestré, nutričně hodnotné a chuťově zajímavé svačiny i salátové bary.

Praktická doporučení pro mateřské školy – svačiny

1. Ovocné svačiny

  • Jablka v různých odrůdách (degustace odrůd).
  • Pečená jablka se skořicí.
  • Jablečno-mrkvový salát s ořechy.
  • Hruškové pyré.
  • Sušené švestky do jogurtu.

2. Zeleninové varianty

  • Mrkvové a celerové hranolky s luštěninovou pomazánkou.
  • Pomazánka z červené řepy s tvarohem.
  • Kysané zelí jako malá degustační porce (vhodně upravené).

3. Vzdělávací přesah

  • „Kalendář sezónnosti“ ve třídě.
  • Povídání o tom, kde jablko vyrostlo.
  • Zapojení dětí do jednoduché přípravy.

Praktická doporučení pro základní školy – salátové bary

Zimní salátový bar nemusí stát na rajčatech a okurkách.

Základ mohou tvořit:

  • strouhaná mrkev s jablkem,
  • salát z červené řepy,
  • zelný salát (bílé/červené zelí),
  • kysané zelí,
  • čočkový salát,
  • cizrnový salát s kořenovou zeleninou,
  • pečená dýně na kostky,
  • kadeřávek s lehkou zálivkou.

Doplnění:

  • semínka (dýňová, slunečnicová),
  • ořechy,
  • lokální oleje (např. řepkový lisovaný za studena),
  • bylinky.

Takový salátový bar:

  • odpovídá roční době,
  • je nutričně hodnotný,
  • podporuje lokální zemědělství,
  • rozvíjí chuťovou pestrost.

Citrusové plody – ano, ale vědomě

Citrusy (pomeranče, mandarinky) lze vnímat jako tradiční zimní ovoce, které v českém prostředí historicky doplňuje jídelníček. Klíčové je:

  • nepovažovat je za jedinou „zdravou“ volbu,
  • nekombinovat je s nabídkou vysoce emisních bobulovin,
  • vysvětlit dětem jejich původ a cestu.

Transparentnost je důležitější než absolutní zákaz.

Sezónnost jako součást identity školy

Program Skutečně zdravá škola stojí na třech pilířích: kvalitní suroviny, vzdělávání a kultura stravování. Sezónnost propojuje všechny tři.

Škola, která:

  • vědomě pracuje s lokální nabídkou,
  • komunikuje rodičům své rozhodnutí,
  • zapojuje děti do pochopení souvislostí,

vytváří konzistentní a autentické prostředí.

Závěrečné doporučení

Zdravé stravování není jen o přítomnosti ovoce na talíři. Je o kontextu.

Pokud chceme děti skutečně vzdělávat ke zdraví a odpovědnosti, musí být sezónnost a udržitelnost viditelnou součástí každodenní praxe školní jídelny.

Zima není o nedostatku. Je obdobím kořenů, zelí, jablek, ořechů či zavařenin. Obdobím zásob a jejich využití.

A právě to je silné vzdělávací téma.

Zpět na výpis