Do projektu „Bio v regionu“ se zapojuje i Skutečně zdravá škola
Přibývá lidí se zájmem o místní potraviny. Hledání krátkých distribučních cest mezi výrobcem a spotřebitelem je stále populárnější. Nákupem regionálních potravin lze podpořit lokální ekonomiku, v případě biopotravin navíc tento trend napomáhá také k údržbě tradiční zemědělské krajiny, snižuje znečištění vodních zdrojů průmyslovými hnojivy a přispívá k dlouhodobé půdní úrodnosti.
V rámci projektu proběhne v letošním roce ve vybraných krajích cyklus informačních seminářů pro širokou i odbornou veřejnost. Jeho cílem je představit ekologické farmy a bio výrobce, navázat a podpořit vzájemné vazby mezi nimi a spotřebiteli a přímo na vybraných ekofarmách ukázat, čím a proč se liší ekologická produkce od běžné zemědělské a potravinářské výroby. Účastníci seminářů se seznámí s různými typy existujících způsobů odbytu i rychle se rozvíjejícími netradičními formami spolupráce mezi sedláky a spotřebiteli, jako je například možnost zakládání komunitou podporovaného zemědělství (tzv. KPZ – kápézetky) či přímé dodávky místních biopotravin do jídelen škol a školek (projekt Skutečně zdravá škola). Koncept prezentuje příklady již existující dobré praxe, a to ve spolupráci s konkrétními ekologickými zemědělci a zpracovateli bioproduktů v daném regionu.
„Počítáme se zapojením odborných gastronomických škol a chtěli bychom oslovit nastupující generaci kuchařů. Vaření ze surovin z ekologického zemědělství je pro většinu současných špičkových kuchařů samozřejmostí. U nás však mnozí z nich nemají o bioprodukci dostatek informací, případně k nim mají omezený přístup,“ vysvětluje koordinátorka projektu Andrea Hrabalová, proč akce budou probíhat i na hotelových školách. Jen pro úplnost, v ČR existuje v současné době pouze šest certifikovaných biorestaurací, které nabízí menu v biokvalitě.
V roce 2016 se projekt zaměřuje na první tři komodity v biokvalitě: kravské mléko, hovězí maso a obiloviny. Výběr není náhodný. Kravské biomléko je takzvanou vstupní branou k biopotravinám. Ze statistik vyplývá, že právě mléčné biovýrobky se objevují v košících jinak konzervativních spotřebitelů jako první. Je tomu tak i proto, že cenový rozdíl mezi biomlékem a konvenčně produkovaným mlékem není na pultech nijak výrazný (rozdíl v ceně mlék stejné kvality je cca 10 %). Biohovězí se v kuchyních českých domácností a restaurací objeví zřídkakdy, přestože ekologický hovězí dobytek se na našich loukách pase poměrně často (více než polovina z 200 tisíc masných krav v ČR je chována v EZ). Mladá zvířata dnes však končí v podobě zástavu převážně v zahraničí. Pro zemědělce je to nejvýhodnější způsob odbytu i reakce na obecný nezájem Čechů o hovězí maso. Stejně tak zajímavý je fakt, že ačkoliv se u nás vyprodukuje zhruba 25 tisíc tun obilovin k potravinářským účelům a biomouku již není problém v ČR koupit, biochléb naleznete v pekárnách jen stěží.
První ze seminářů proběhne ve Středočeském kraji již začátkem června. Mezi adepty kuchařského řemesla se bioprodukty dostanou 7. června, a to na Hotelové škole a Vyšší odborné škole hotelnictví a turismu v Poděbradech, kam zveme i širší veřejnost.
Dva významní regionální výrobci biopotravin - Polabské mlékárny, největší producent bio mléčných výrobků u nás, a Country Life, výrobce, distributor a provozovatel prodejen a restaurací, zde představí své zkušenosti se zpracováním a odbytem svých biopotravin. Majitel biodynamického vinařství Vinné sklepy Kutná Hora vysvětlí, jak se z úspěšného hokejisty může stát úspěšný ekologický vinař, navíc s vinicemi certifikovanými v biodynamickém režimu Demeter. Rodinná faremní mlékárna Bio Vavřinec, Ekostatek Vlkaneč (faremní výroba ovocných a zeleninových konzervovaných biovýrobků) a Ekofarma Trněný Újezd, která se zabývá zpracováním masa, poslouží jako vzory kvalitního faremního zpracování a prodeje. Na rozdíly mezi bio a nebio kvalitou mléka, které je u nás s mléčnými výrobky nejčastěji nakupovanou biopotravinou, se zaměří přednáška Romana Rozsypala. Osobní zkušenosti s komunitou podporovaným zemědělstvím (KPZ), výhody odbytu bez zprostředkovatelů i úskalí, se kterými je při zakládání KPZ třeba počítat, na praktických příkladech ukáže spolek CooLAND. Projekt zdravého stravování ve školních jídelnách, možnosti, jak navazovat spolupráci s místními producenty i zkušenosti s odběrem lokálních potravin popíší zástupci Základní školy Ing. M. Plesingera - Božínova z Neratovic, která je zapojena do programu Skutečně zdravá škola. Milan Berka z kontrolní organizace KEZ o.p.s. vysvětlí systém kontroly a zkušenosti s podvody při výrobě a prodeji biopotravin.
