Děti, finance, spotřební koš, vzdělávání - podle kuchařek hlavní překážky školního stravování

Spotřební koš spíše zdržuje, než pomáhá

Těměř 90 % kuchařek by si přálo úpravu stávajícího spotřebního koše, tedy vyhlášky, která určuje, kolik jakých potravin mají děti denně sníst. Současná úprava je podle nich příliš komplikovaná, zvyšuje administrativní zátěž, nevyhovuje výživovým požadavků současných dětí a často vede k plýtvání potravinami.  Co se týče administrativy, 40 % z dotazovaných kuchařek uvedlo, že jim administrativa zabírá více než polovinu pracovní doby.

Peníze, peníze a zase peníze

60 % dotázaných kuchařek uvedlo, že jedním z hlavních problémů oboru jsou finance - a to jak platy kuchařek, tak ceny obědů. Školní oběd stojí 20 - 30 Kč, ve většině škol se pohybuje cena spíše u spodní hranice. Z těchto peněz musí jídelny zaplatit veškeré použité suroviny a je tu tak jen minimální prostor pro nákup zdravějších potravin, jako je kvalitní bílé maso, ryby, alternativy k bílé mouce, bylinky… Druhým problémem jsou platy kuchařek. Ty se pohybují v průměru mezi 12 000 a 14 000 Kč a s tímto ohodnocením se těžko hledají kvalitní pracovníci vzdělaní v oblasti zdravého stravování.

Nedostatek průběžného vzdělávání

84 % kuchařek v anketě odpovědělo, že by chtěly ve svém oboru více průběžně vzdělávat. Naopak jen 27 % z nich uvedlo, že jim přijde vzdělávání kuchařů v jejich oboru dostatečné. Nejvíce (41 %) by se chtěly vzdělávat především v oblasti zdravé výživy obecně, o tom, jaké potraviny a v jakých úpravách jsou a nejsou zdravé apod.

Ve třetím bodě kuchařkám pomáhá zapojení do programu Skutečně zdravá škola. V rámci programu totiž školní jídelny mohou využívat databázi zdravých receptů normovaných pro školní jídelny. Ty SZŠ připravila ve spolupráci právě s vedoucími jídelen a odpovídají jak finančním mantinelům, tak platné legislativě.  K tomu kuchařkám poskytuje vzdělávací seminář, kde se jednak dozvědí o zdravé výživě obecně a naučí se, jak se zmíněnými potravinami pracovat přímo v jejich kuchyni a jídelně.

Děti nechtějí jíst zdravá jídla a rodiče jídelny ve zdravém vaření nepodporují

Téměř tři čtvrtiny dotazovaných kuchařek uvedly jako jednu z hlavních překážek zdravého vaření to, že děti zdravější jídla odmítají jíst. Pokud například servírují luštěniny nebo ryby, vrací se podle nich někdy až polovina nedojedených porcí. Rodiče, kteří nevedou děti ke zdravé výživě, si pak v jídelnách stěžují, že děti chodí domů nenajdené a žádají zařazování klasických pokrmů nebo jim dávají bohaté (a velmi často nezdravé) sladké svačiny a děti pak oběd nejedí.

“Legislativa určuje, co mohou děti ve školní jídelně jíst. Jsou to ale kuchařky, kdo legislativu aplikuje a kdo určuje, co z předepsaných potravin děti opravdu jedí, a tedy jak kvalitně. Přitom jsou kuchařky většinou posledním článkem, který se bere v potaz při debatách o zlepšování školního stravování,” vysvětluje Bohuslav Sedláček, zakladatel občanské iniciativy Skutečně zdravá škola, proč by měly být kuchařky partnery v aktuální debatě o změně školního stravování a proč Skutečně zdravá škola věnuje tolik úsilí právě jejich vzdělávání.