Jak přemýšlejí čeští školáci o jídle? Nová zjištění pro pedagogy a školní jídelny

V květnu 2025 proběhl mezi školáky tří škol zapojených v programu Skutečně zdravá škola průzkum, který se zaměřil na jejich postoje k jídlu, stolování a novým chutím. Součástí byl i senzorický test konkrétního pokrmu – mrkvového burgeru se šťouchanými brambory s jáhlami, listovým salátem a kešu dipem – s cílem zjistit, jak děti přijímají nové, zdravější a udržitelnější recepty.

Průzkum je součástí probíhajícího mezinárodního projektu SchoolFood4Change. Pro pedagogy a pracovníky jídelen přináší tato zpráva několik klíčových a často překvapivých zjištění, která mohou pomoci při tvorbě jídelníčků a vzdělávání dětí.

Sociální rozměr stolování: Děti chtějí jíst hlavně s kamarády

Nejvýraznějším výsledkem průzkumu je, jak moc si děti cení společného stolování.

• Nejvyšší hodnocení ze všech otázek získala položka týkající se oběda s kamarády. Ukázalo se, že čeští školáci si velmi užívají, když mohou jíst ve školní jídelně se svými spolužáky (průměrné hodnocení 4,12 z 5).
• Tato vysoká míra sociálního zapojení naznačuje, že školní jídelna je pro děti důležitým společenským místem.
• Děti také projevují ochotu sdílet jídlo s ostatními a jsou otevřené ochutnávání jídel od svých kamarádů.

Z tohoto zjištění vyplývá, že atmosféra ve školní jídelně a možnost interakce s vrstevníky mohou mít na přijetí nových jídel větší vliv než samotná chuť.

Pravidla od rodičů? Děti si raději rozhodují samy

Na opačném konci žebříčku se umístil postoj k rodinným pravidlům. Nejnižší hodnocení získala otázka, zda děti jedí jen to, co jim dovolí rodiče (průměr 1,78 z 5). Tento výsledek naznačuje, že děti mají tendenci být ve svých stravovacích volbách poměrně autonomní a striktně nedodržují pravidla stanovená v rodině.

Případová studie: Jak dětem chutnal mrkvový burger?

Děti v rámci průzkumu ochutnávaly mrkvový burger. Výsledky ukázaly, že celkově byl pokrm přijat těsně nad hranicí akceptovatelnosti (průměrné hodnocení 5,5 z 9, kde 5 je hranice přijatelnosti).

• Emoce: Nejčastější reakcí byla neutralita/lhostejnost (téměř 40 % dětí). Další silné emoce byly smíšené: 28 % dětí uvedlo, že jsou potěšeny, zatímco 26 % cítilo znechucení.
• Plýtvání: Testovaný burger ukázal značnou míru plýtvání. Pouze necelých 10 % dětí snědlo vše. Naopak více než 47 % dětí snědlo jen polovinu porce nebo méně. Zajímavé je, že u testovaného pokrmu děti plýtvaly statisticky významně více než obvykle ve školní jídelně.

Potravinová neofobie: Strach z nového jídla a jeho dopad

Potravinová neofobie je termín označující neochotu zkoušet nová a neznámá jídla. Průzkum rozdělil děti do tří skupin: s nízkou, střední a vysokou mírou neofobie.

• Většina dětí (54 %) spadala do střední kategorie. Zhruba 27 % dětí vykazovalo vysokou míru neofobie a necelých 19 % nízkou.
• Klíčovým zjištěním je, že míra neofobie má statisticky významný vliv na to, jak dětem nové jídlo chutná. Děti s nízkou neofobií (tedy ty odvážnější) hodnotily mrkvový burger mnohem lépe než děti s vysokou neofobií.
• Ačkoliv přímý vliv na množství zbytků nebyl statisticky prokázán, data naznačují trend, že děti otevřenější novým chutím by mohly méně plýtvat novými, zdravějšími jídly.

Kdo více plýtvá a proč?

Zpráva identifikovala zajímavé souvislosti mezi postoji dětí a množstvím jídla, které nechaly na talíři:

• Děti, které více plýtvají: Častěji se zapojují do výběru potravin při nákupu s rodiči a více se podílejí na vaření. Také více vyhledávají sladká a energeticky bohatá jídla pro potěšení. Zdá se, že u nich převládá touha po samostatném rozhodování a okamžitém potěšení nad šetrností.
• Děti, které méně plýtvají: Bývají otevřenější zkoušení nových a neznámých pokrmů a více se přiklánějí k dojídání zbytků. Mají tedy zvídavější a vůči plýtvání uvědomělejší přístup.

Co si z toho odnést do praxe?

1. Využijte sílu kolektivu: Protože je pro děti nejdůležitější sociální aspekt oběda, zkuste zavádět nová jídla formou společných ochutnávek a projektů. Společné  vzdělávání mezi vrstevníky může být velmi účinné.
2. Pracujte s neofobií: Zjištění, že neofobie ovlivňuje hodnocení jídla, je klíčové. Postupné a opakované představování nových chutí v bezpečném a pozitivním prostředí může pomoci strach z neznámého odbourat.
3. Zapojte děti do procesu: Ačkoliv se může zdát, že děti zapojené do vaření více plýtvají, jejich aktivní účast je důležitá pro budování autonomie a vztahu k jídlu. Zvažte možnost zapojit žáky do plánování jídelníčku.
4. Vzdělávejte o udržitelnosti: Nízké ekologické povědomí a neochota dojíst zbytky představují příležitost. Témata jako plýtvání potravinami a původ jídla se mohou stát součástí školních projektů i neformálních rozhovorů v jídelně.

Celkově průzkum ukazuje, že česká „kulturní dynamika jídla“ je silně sociální a ovlivněná vrstevníky, což představuje úrodnou půdu pro participativní a peer-led vzdělávání v oblasti stravování.

Výsledky průzkumu si můžete stáhnout zde (v agnličtině) a zde (česky)