Koloběh živin aneb krmíme žížaly

S pomalu přicházejícím jarem a postupným oteplením se probouzí ze "zimního spánku" i naše žížaly ve vermikompostéru. Ne že by přes zimu spaly úplně, ale v nižších teplotách zkrátka rostlinné zbytky rozkládají mnohem pomaleji a i produkce žížalího čaje (hnojiva) je nižší. 
Vermikompostér většinou obstaráváme s dětmi v menších skupinkách. Nyní jsme ho ale vyndali ven, abychom ho důkladně všichni prohlédli. V době, kdy jsme vloni vermikompostér "vyletnili" venku, se nám do něj nastěhovali stínky, zřejmě se jim tam moc líbí, protože se také dost rozmnožili - s žížalami si ale nevadí a se zpracováním zbytků pomáhají, a proto je tam klidně necháme. Nakrmili jsme je slupkami a zbytky mrkve, celeru, petržele, kedlubny, kapusty, pórku ... zkrátka všemi dobrotami, z kterých nám paní kuchařky vaří. Vše má svou vůni, barvu a chuť, jak chutná nám, tak i žížalám a stínkám a za odměnu nám z toho vyrábí kompost, který budeme již brzy potřebovat na hnojení zeleninových záhonů.