Španělské školy musejí v boji proti obezitě povinně podávat ovoce, zeleninu a ryby
Nová pravidla, která španělská vláda tento týden schválila královským dekretem, výrazně omezují množství tučných, smažených a doslazovaných potravin v školním stravování.
Všechny základní i střední školy – státní i soukromé – nově musí:
- zařazovat ovoce a zeleninu do každého oběda,
- podávat ryby minimálně jednou týdně,
- nabízet plnohodnotná vegetariánská a veganská jídla.
„Od nynějška budou mít všechny děti a dospívající každý den přístup ke zdravému a výživnému jídlu bez ohledu na příjem své rodiny,“ zdůraznil ministr pro ochranu spotřebitele a sociální věci Pablo Bustinduy.
Proč je změna potřeba?
Ačkoliv si Španělsko získalo pověst domova středomořské stravy, studie z roku 2019 odhalila, že více než 40 % dětí ve věku 6–9 let má nadváhu a 17,3 % z nich trpí obezitou. Další průzkum (2023) zjistil, že:
- 37 % škol nabízí nejvýše dvě porce čerstvé zeleniny týdně.
- Mnoho kantýn pravidelně překračuje doporučené maximum dvou smažených jídel týdně.
- 1 200 škol nikdy nezařadilo do jídelníčku ryby.
Hlavní body dekretu
|
Oblast |
Nové pravidlo |
Změna oproti minulosti |
|
Ovoce a zelenina |
Denně, min. 45 % z nich sezónních; ideálně lokálních. |
Povinný podíl dříve stanoven nebyl. |
|
Ryby |
Alespoň 1× týdně. |
Často úplně chyběly. |
|
Luštěniny a rostlinné bílkoviny |
Hlavní jídlo z rostlinných bílkovin min. 1× týdně (u vegetariánského jídelníčku 5× týdně). |
Doporučení bylo jen orientační. |
|
Celozrnné výrobky |
Celozrnný chléb min. 2× týdně, celozrnné těstoviny či rýže 4× měsíčně. |
Dosud spíše ignorováno. |
|
Vysoce zpracované potraviny |
Pizza, obalované maso apod. max. 1 porce měsíčně. |
Předtím 3 porce. |
|
Smažená jídla |
Max. 1× týdně, připravovaná na olivovém nebo slunečnicovém oleji. |
Dosavadní limit 2× týdně často překračován. |
|
Nápoje |
Zákaz nápojů s > 5 % cukru; stanoveny limity kofeinu, tuku a soli. |
70 % nápojů v automatech dosud limity překračovalo. |
|
Speciální strava |
Povinná nabídka jídel z etických či náboženských důvodů, popř. možnost donést si vlastní jídlo. |
Řešeno nejednotně. |
Kritické ohlasy
- Udržitelnost – Povinnost nakoupit pouze 5 % biopotravin (nebo nabídnout dvě bio-menu měsíčně) odborníci označují za nedostatečnou, zvláště v zemi s největší plochou ekologického zemědělství v EU.
- Akvakultura – Dekret podporuje nákup ryb z „certifikovaných" systémů, opomíjí však environmentální dopady průmyslových chovů oblíbených druhů, jako je mořský okoun či pražma.
- Krátké dodavatelské řetězce – Zmíněny jsou, ale chybějí konkrétní cíle a mechanismy podpory malých lokálních farmářů.
- Vzdělávání o jídle – Výživa se nepromítá do učebních osnov, školy nedostaly inspiraci pro školní zahrady ani kuchařské kroužky.
- Rozpočtové nerovnosti – Vláda rozděluje regionům 200 mil. € na sociální opatření (z toho 65 mil. € přímo na školní jídelny a granty), ale způsob realizace zatím zůstává nejasný.
- Model centrálních kuchyní – Ačkoli dekret oceňuje vlastní školní kuchyně - vývařovny, nenabízí plán, jak zastavit trend centralizovaných vývařoven a dovážených pokrmů.
Závěr
Královský dekret představuje významný krok k zdravějšímu školnímu stravování a může pomoci snížit dětskou obezitu. Současně se však jedná spíše o symbolické než systémové opatření – zvláště pokud jde o udržitelnost, sociální spravedlnost a podporu lokálních potravinových řetězců. Rozhodující bude, jak jednotlivé regiony nová pravidla uvedou do praxe a zda dokážou využít příležitosti k hlubší reformě školních jídelen i potravinového systému jako celku.
