Velkým vyznamenáním pro nás je, když přijde na oběd paní místostarostka

Kolik má vaše jídelna strávníků?

Naše školní jídelna má v současné době řádově 700 strávníků. Stravujeme děti naší základní školy, dále děti ze střední soukromé školy, zaměstnance obou škol a zájem o obědy je také ze strany veřejnosti. Dochází k nám v rámci naší doplňkové činnosti senioři a matky na mateřské dovolené z okolního sídliště. Velkým vyznamenáním pak pro nás je, když přijde na oběd paní místostarostka Prahy 14 a objedná si oběd nejen pro sebe, ale také pro své kolegy z úřadu.

Vaše škola je zařazena do programu Skutečně zdravá škola, tedy využíváte lokální dostupné dodavatele, zařazujete čerstvou zeleninu a ovoce do jídelníčků, přemýšlíte nad složením potravin, vyhýbáte se polotovarům…změnili jste celou řadu věcí. Jak se tyto změny odrazily v cenách jídel?

Vstupem do programu jsme změnili řadu věcí. Zvýšil se podíl ovoce a zeleniny, zcela jsme vyřadili některé výrobky, například müsli tyčinky nebo z polotovarů oblíbené obalované ryby, nepoužíváme směsi na pečení moučníků, pečeme moučníky domácí s přídavky ovoce či zeleniny, nakupujeme také na farmách, nakupujeme čerstvé ryby. Některé produkty nakupujeme v Bio kvalitě. A ceny? Tím, že neplatíme drahé polotovary, tak vycházíme cenově dobře. Můžeme dětem dopřát třeba norského lososa i kvalitní maso či mléko z farmy.

Co podle vás ovlivňuje chutě dětských strávníků?

Otázkou je, zda kvalitnější potraviny dětský strávník ocení. Často vzpomínám na den, kdy na sídlišti netekla voda. Ráno v osm hodin ani kapka. Ostatní školy zavřely a poslaly děti domů bez oběda. To se u nás nemůže stát. Pan ředitel zavelel, ať seženu párky a rohlíky, tácky a kečup. Sehnali jsme a ten den, když jsme dětem servírovali párek s gumovým rohlíkem a kečupem na papírovém tácku, tak děti při výdeji v jídelně tleskaly a skandovaly „párek", „párek".  Děti oceňují zavedení ovocných a zeleninových „samoobsluh" – mohou si nabídnout dle své chuti a množství, které snědí.

Chodíme s paní kuchařkami na žákovskou samosprávu. Děti mají možnost vyjádřit svá přání a nápady. Na jedné z prvních schůzek jsme společně s paní učitelkou vysvětlovaly, proč méně solíme a proč méně sladíme.

Dětské chutě také ovlivňuje například příkladný spolužák. Před pár lety k nám chodil žák bulharské národnosti, tuším do 3. třídy. Již ode dveří jídelny se ozýval jeho radostný projev, když byly v nabídce rajčata, či papriky, a bylo znát, že ostatní spolužáci si také berou více zeleniny, když jí dlabal i jejich zeleniny milovaný spolužák. Příklady táhnou.

Malé děti moc nemusejí maso. Milují vše, co je smažené. Milují těstoviny.

Přikládám foto se třemi kuchaři – jaké je překvapení dětí, když jim oběd přijde vydat osobně pan ředitel se svým zástupcem a dalším panem učitelem. Takové křupané kuřátko nabídnuté ředitelem školy jistě také dětem více chutná ...

Zajímají se rodiče o to, co jejich děti ve školní jídelně jedí?

Část rodičů ano. Rodiče při každé příležitosti vyzýváme, aby s námi o jídle přišli diskutovat. Informujeme je o změnách na stránkách školy.

Velmi nás potěšil „otec kuchař", který se nám nabídl a celý týden s námi vařil a vydával dětem pokrmy – viz foto.

Jsou maminky, které za námi přijdou a povídají, co by chtěly, aby se vařilo (nedávno byl požadavek na tuňáka), říkají nám, co jejich dítě jí a co ne.

Zvykly si děti na nedoslazované nápoje?

Cukr z nápojů jsme zatím zcela neodstranili, ale sladíme například čaj pro celou školu jedním kilogramem cukru. Děti mají denně k dispozici vodu, takže se mohou vyhnout čaji i moštu, či džusu, pokud chtějí. Mléko nabízíme k pití převážně ve variantě čerstvé či čerstvé Bio a vždy bez dochucovadel.

Na jaký největší problém jste při naplňování kritérií programu Skutečně zdravá škola narazili a jak se vám jej podařilo vyřešit.

Vzhledem k tomu, že jsme odbourali polotovary a zvýšili podíl čerstvé zeleniny a ovoce, tak paní kuchařkám výrazně narostl objem práce. Téměř každý týden vaříme zcela nové jídlo. Receptury na nová, zdravá jídla pro školní jídelny nejsou. Často hledám na webu nové recepty, které se musí pro jídelnu upravit a paní kuchařky pak podle nich statečně vaří. Vše je časově velmi náročné. S každým novým dodavatelem musím dodávky surovin projednat, sepisujeme nové smlouvy, hledáme časy závozů. Platové ohodnocení je ve školní jídelně velmi nízké. A jsem velmi ráda, že mám tým kuchařek, které jsou ochotné zde pracovat za těchto podmínek a za tento plat.

Největším problémem při naplňování kritérií programu je přesvědčit tým, aby se přizpůsobil „novému vaření" za „starý nízký plat".

Děkujeme za rozhovor