Jsme trochu "ujeté" na zdravý styl

O zkušenostech s vedením školní jídelny mateřské školy, která se zapojila do programu Skutečně zdravá školka, se podělila Hana Hlouchová, vedoucí školní jídelny a hospodářka Mateřské školy Fügnerova Louny.

Vaše škola plní náročná, stříbrná kritéria programu Skutečně zdravá škola. Znamená to, že mimo jiné nabízíte sezónní pokrmy vyrobené minimálně ze 75 procent z čerstvých surovin, které alespoň z 50 procent pochází od pěstitelů a chovatelů z vašeho kraje, minimálně 5 procent surovin musí být v biokvalitě. Jídelna používá přednostně sladkovodní ryby z chovů v ČR a mořské ryby a plody z udržitelných zdrojů. Jak moc jste museli zdražit cenu celodenního stravování poté, co jste začali tato kritéria plnit?

Od 1. září 2018 jsme zdražovali o 3 Kč na den, tedy z 29,- Kč jsme navýšili na 32,- Kč. To bylo v době, kdy jsme usilovali o splnění bronzového certifikátu a přechodu na kritéria programu Skutečně zdravá škola. Náklady na obědy ale tenkrát ovlivnilo i obecné zdražení masa a jiných surovin, které v té době proběhlo. Od ledna 2020 jsme zdražovali z 32,- Kč na 35 Kč, to už jsme plnili stříbrná kritéria programu, tentokrát spíše z důvodu nákupu potravin a surovin v bio kvalitě. 

Jsou tedy s plněním kritérií programu Skutečně zdravá škola ve školní jídelně (kvalita a sezónnost surovin, orientace na lokální dodavatele) spojeny vyšší náklady?

Náklady na kvalitnější a bio potraviny jsou vyšší, ale dají se domluvit slevy při pravidelném odběru. Nebo naše paní kuchařka chodí nakupovat přímo na farmářské trhy, kde nakupuje absolutně čerstvé suroviny za velmi příznivé ceny. Jahody jsme například řešili samosběrem, na jeden kilogram jsme ušetřili až třetinu nákladů. Máme skvělé rodiče, kteří nám nosí přebytky ze zahrádek, máme kamarády v moštárně a v sadech v okolí. Takže se občas povede sponzorsky bedna jablek či pár krabic moštu.

Vyšší náklady řešíme tak, že pokrmy připravené jen z farmářských surovin zařazujeme jedenkrát týdně. V ostatních dnech reagujeme dle sezóny a nabídky. Ovoce a zeleninu máme celoročně od farmáře, mléko také, jen občas doplníme objednávkou od dodavatele. Mléčné výrobky kombinujeme nákupem od farmářů ze sdružení SCUK a objednávkou od dodavatele. Maso máme povětšinou od dodavatelů, na farmářský den přímo od lokálních farmářů. Suché potraviny řešíme klasickými dodavateli, snažíme se pouze podle doporučení SZŠ nakupovat zdravější potraviny. 

Jak se k nárůstu cen stravného stavěli rodiče dětí? Jak s nimi komunikujete?

Naši rodiče neměli problém s nárůstem cen. Ony 3 Kč denně udělají měsíčně okolo 60 Kč a to každý pochopí a neovlivní to pravděpodobně tolik chod domácností. Komunikujeme s rodiči elektronicky i osobně, hodně propagujeme naše zdravé jídelníčky, minimálně třikrát za rok děláme ochutnávkové dny. Na webových stránkách máme seznam dodavatelů potravin do jídelny, aby si je rodiče mohli sami prověřit.

Má vaše úsilí věnovat se kvalitnímu stravování u rodičů pozitivní ohlas?

Musím říci, že náš důraz na zdravý životní styl a kvalitní suroviny má obrovský a pozitivní ohlas. Zprávy o naší školce se objevují v místním tisku, práci kuchyně prezentujeme na web stránce školy i města. Rodiče například při zápisu do MŠ hned hlásí, že si nás vybrali právě proto, že podporujeme zdravý životní styl. Rodiče si o nás povídají. Maminka na dětském hřišti řekne: „My chodíme do té zdravé školky“, a hned stoupá v očích. Bohužel, někteří rodiče, ač jsou nadšení, jak to vedeme, tak přesto vezmou dítě ze školky na párek v rohlíku či hamburger. Ale myslím, že i to časem poleví.

Obnáší důraz na kvalitu větší úsilí ze strany vás a kolegyň v kuchyni?

Úsilí? Dnes už ne, naučili jsme se hledat kvalitu, naučili jsme se nakupovat. Začátky byly náročnější, spíš kvůli tomu, ve které oblasti jsme (Lounsko) a nedostatku lokálních farmářů. Hodně nám pomohl SCUK a také to, že i farmář z jiného regionu už o nás ví a má chuť s námi spolupracovat. 

Co bylo impulsem k tomu, abyste se přiklonili k tomu, co nabízí váš region?

Impulsem bylo především to, že jsme se u nás ve školce potkaly všechny tak trochu „ujeté“ na zdraví styl. Všechny tu v rámci svých možností sportujeme, všechny nás zajímá, co jíme. Jsme starší kolektiv, tak si asi více uvědomujeme, že je nutné tu naši omladinu k tomuto směřovat. Hodně nám dal program Skutečně zdravá škola: když si přečtete kritéria a chcete je začít plnit, uvědomíte si, že je nutné zdravý styl ještě  dotáhnout a více se tomu věnovat. Pak už to jde samo. Jsme ale  normální, dáme si knedlíky, řízky i výpečky, ale vždy to vylepšíme výbornou zeleninou, kvalitním masem a třeba i 100% ovocnými šťávami a tak. Snažíme se. Určitě neusínáme na vavřínech, máme pořád na čem pracovat. Vázne nám péče o naší zahrádku. Bylinky jedou, ale třeba hrách, ředkvičky a jahody nám jdou stále málo - občas se zapomene zalít, občas vyvázat rajčata, ale to dopilujeme. Nikdy nebudeme mít na zahrádce králíky a slepice, jsme městská školka, fakt to  nejde, ale děti budou dál jezdit koukat na okolní farmy a seznamovat se s tímto stylem života. Prostě jedeme dál, chytáme informace, účastníme se seminářů a bereme si vzor od jiných. 

Jak chutná dětem? Pomáhají paní učitelky „výchovně dotáhnout“ vaše úsilí?

Naši prcci baští, chutná jim, zbytků v kbelíku je na dně. Většina jí úplně vše, maličké během 2 až 3 měsíců naučíme jíst luštěniny, ryby a zeleninu. Paní učitelky v tom jedou s námi. Vypráví dětem hodně o jídle, chodí navštěvovat pekárnu, jezdí na farmy. Z jídelny se neozývá: Bože, zase čočka. Díky skvělé paní ředitelce máme i ve Školním vzdělávacím programu mnoho poučného o jídle, plýtvání potravinami a zahradničení. Píšeme projektové žádosti například na téma Krtek zahradníkem, aby nám sponzoři přispěli na další truhlíky, zahradní náčiní a další herní prvky či pomůcky, které dětem přiblíží zdraví životní styl.

Děkujeme za rozhovor.