Jak dostat program Skutečně zdravá školka do života mateřských škol?

Včerejším webinářem jsme zahájili online setkávání s pedagogy a týmy škol a školek. Zájem byl velký.

Potěšilo nás, když ve prospěch našeho programu  zaznělo, že Skutečně zdravá škola:  

•  klade velký  důraz na jídlo
•  je více aktivní 
•  je inovativnější
•  má osobní kontakt

Příkladem té nejlepší praxe ze zapojených mateřinek je Školička Kamarád z Vysočiny. A vedoucí učitelky Moniky Kovalské jsme se k tématu zeptali:

Moniko, jak se ve vaší školce podařilo přenést  zkušenost s praktikováním cílů a principů SZŠ do Školního vzdělávacího programu/ŠVP/?

Na počátku stál náš ŠVP vycházející z rámcových cílů a klíčových kometencí předškolního vzdělávání. Byl zaměřen na environmentální výchovu a ekologické přístupy, a už tam jsme mohli vnímat soulad s principy SZŠ. V té době jsme však program ještě neznali, psal se rok 2008. Program jsme ještě dvakrát revidovali, a to vždy s cílem obohatit náš vzdělávací obsah o další projekty a aktivity. Jeho součástí byl ve formě přílohy Plán EVVO ve Školičce Kamarád. Ten obsahoval dlouhodobé cíle či klíčové kompetence RVP s environmentálním akcentem napříč všemi oblastmi předškolního vzdělávání aplikované na náš ŠVP,  a konkrétní plán činnosti na ten či onen školní rok. To byl vlastně start. 

Na webináři  jste hovořila o tom, že je potřeba nalézt spojovací nitky a korespondující vzdělávací cíle... pak lze využívat i několik osvícených progamů, které se vzájemně doplňují...dáte konkrétní příklad?

Těmito programy může být  jakýkoliv vzdělávací program, který v ČR funguje. Montessorii pedagogika, Začít spolu, Waldorfská škola...Záleží na každé školce, co je jí blízké. Nám ve vztahu k environmentální výchově přišlo přirozené propojit se v roce 2015 s Ekoškolkou a v roce 2017 se Skutečně zdravou školkou. Jak bylo výše zmíněno, spoustu aktivit jsme již dělali. Propojit cíle a principy těchto programů nám dávalo smysl. Pak už jen zbývalo do podmínek školy, prováděcího plánu  a vzdělávacího obsahu začlenit aktivity obou programů. Začlenění může být  formou přílohy, která se jeví jako nejjednodušší. 

Pro náš ŠVP, jehož součástí je Ekoškola a SZŠ,  je hlavním vzdělávacím záměrem zdravý človíček ve zdravém prostředí, který má zdravé (otevřené a vstřícné) vztahy s ostatními, odpovědný ve vztahu ke své osobě, svému chování a k přírodě, a je šťastný. Všichni se tak stávají součásti širší komunity a podílejí se na trvale udržitelném životě. 

SZŠ tak je v tomto cíli zastoupena človíčkem, který o sebe pečuje tím, že má zdravé životní návyky, aktivně se zapojuje do cesty jídla na stůl, do péče o prostředí, kde žije a které je zdrojem jeho obživy, a ve vztahu k ostatním spolupracuje a je i  zodpovědný ve vztahu k ochraně přírodních zdrojů. Bude-li čistá půda, mohu pěstovat kvalitní plodiny, bude-li čistá voda, budu zdráv já i příroda, bude-li čistý vzduch - budeme všichni zdrávi a připraveni aktivně a iniciativně čímkoliv se zabývat. 

Je potřeba najít odvahu k provedení změn v zaběhnuté dosavadní praktice?

Určitě je to o lidech v té které školce. Stačí příchod jednoho pedagoga, který má spoustu nápadů, jak obohatit naši práci a vnímající vedení, které utvoří podmínky pro realizaci těchto nápadů. A aby to dávalo nějaký smysl, je potřeba to dostat do koncepcí (profilace, směřování) školek, a ŠVP: Tam už je potřeba spolupráce všech. Samozřejmě, ne vždy se daří všechno hned. I my jsme si na svoje změny museli počkat. A já sama jsem se naučila velmi respektovat české přísloví "kdo si počká, ten se dočká...". U některých změn jsme byli sami iniciátory, některé k nám přišli setkáváním se s různými lidmi, neziskovkami a dalšími organizacemi, či se objevily další nové příležitosti. Byla a je to cesta, která stále pokračuje.

Uvádíte tyto změny do praxe. Měníte přístupy, dáváte impulsy místní komunitě. Jste těmi, kteří  "alternativně vzdělávají"?

Ale co je vlastně tou alternativou?U nás ve školce velmi rádi využíváme alternativní vzdělávání, kterým je např. terénní vzdělávání ( učíme se v lese, u rybníka, na louce), zahradní pedagogika (smyslové vnímání bylin, vaření čaje v kotlíku, bádání v půdě, pěstování, vaření aj.), z Montessori pedagogiky práce s elipsou a rituály, ze Začít spolu centra aktivit (velmi využívané je právě centrum vaření). 

Pro nás naopak se  "alternativa" stala hlavním vzdělávacím záměrem, formou, metodou, proto nás to baví a předškolní vzdělávání se tak stává přirozenou cestou pro dítě v jeho vývoji a cestě životem. A my se stáváme průvodci (nebo pedagogy, jak kdo chce) na této cestě. 

Moniko, na co jste ve svém profesním životě nejvíc pyšná?

Ani ne tak pyšná, jak hrdá, a to především na lidi, se kterými se plány a sny daří realizovat. Jsou to kolegové, tedy spíše holky v práci, ať už učitelky, asistentky, děvčata z provozu a školní kuchyně. Je to báječný kolektiv, který se sice měnil a mění, ale vždy tahle školka měla štěstí na to, kdo v ní pracoval a pracuje. Taky jsem šťastná, že mi osud do mé pracovní cesty přivedl inspirující lidi, kteří mě utvářeli v mých názorech a postojích. Jsem hrdá na to, co se nám v Novém Veselí podařlo vybudovat - místo, kde jsou děti a jejich rodiče spokojeni, místo, kde prožíváme naše tradice, setkáváme se a spolutváříme život tam, kde žijeme.

Rozhovor vedla Karolína Kallmünzerová, manažerka programu Skutečně zdravá škola. Děkujeme za rozhovor.