Rok 2023 byl vyhlášen Mezinárodním rokem prosa

16. 8. 2023
Skutečně zdravá škola

Proso existuje již 5 000 let a má se za to, že patří mezi nejstarší domestikované rostliny, které dlouho sloužily jako základní plodina pro miliony farmářů, zejména v Indii, Číně a mnoha částech Afriky. U nás je známé především svými vyloupanými zrny, jáhlami.  

OSN vyhlásila rok 2023 za Mezinárodní rok prosa. Nejen kvůli zdravotním přínosům obilovin, ale také jejich schopnosti prospívat v náročných podmínkách. A ve světě poznamenaném změnou klimatu to zní slibně.

Proso má schopnost nejen růst v horkých nebo suchem postižených oblastech, ale potřebuje také mnohem méně vody než pšenice, rýže nebo kukuřice. Některá prosa dosáhnou zralosti za 60 až 90 dnů. Proso uvolňuje jen málo nebo žádné skleníkové plyny, na rozdíl od pěstování rýže, které významně přispívá k emisím metanu. Kromě toho proso vyžaduje málo syntetických hnojiv a pesticidů a může zvýšit kvalitu půdy prostřednictvím meziplodin s jinými rostlinami. Proso spotřebuje o 70 % méně vody než rýže, roste za poloviční dobu než pšenice a při zpracování potřebuje o 40 % méně energie. Je to odolná plodina, která snese extrémní teplotní podmínky. 

Hlavními světovými producenty prosa jsou Indie, Čína, Nigérie a USA. Současná produkce prosa v ČR je velmi nízká.

Jáhly a jejich vysoký nutriční obsah

Vyloupaným semínkům prosa, které se nazývají jáhly, se říká "nutri-cereálie" kvůli vysokému obsahu železa, vlákniny a určitých vitamínů. Výzkumy ukazují, že jáhly jsou dobrou obranou v boji proti cukrovce. Jáhly mají nízký glykemický index. Obilka prosa obsahuje 10-12 % bílkovin, 60-65 % sacharidů a 4 % tuků. Neméně důležitý je vyšší obsah vitaminů, zejména vitaminů skupiny B, vitaminu A a E v porovnání s ostatními obilovinami. Z minerálních látek obsahují jáhly hořčík, draslík, fosfor, křemík, měď, železo a zinek, z vitamínů pak B1 a B2. Díky absenci lepku je proso vhodné pro bezlepkovou výživu.

Mouka z prosa se používá na pečení kynutých i nekynutých plochých chlebů (chapatti) nebo tenkých placek (rota).
Jáhly se používaly a používají k přípravě kaší, nákypů, rizot, salátů, nebo jako zavářka do polévek. V poslední době bývají jáhly nebo krupice také součástí müsli, snídaňových směsí, cereálních tyčinek a snack výrobků. Uplatnění nachází také při výrobě těstovin.

Tím, že obsahují větší množství nenasycených mastných kyselin, které jsou náchylnější k oxidaci, snadněji žluknou. O tom se mnozí již určitě přesvědčili, kdy výsledný pokrm, namísto lahodné jáhlové chuti, nesl v sobě stopy hořkosti. Tomu lze předejít tak, že jáhly před samotnou přípravou spaříme nadvakrát vroucí vodou.

Recepty s jáhlemi pro školní jídelny: 

Zdroje:

Zpět na výpis