Podívejte se, jaké jsou rozdíly ve školním stravování v Evropě

Jak udržitelné a zdravé je školní stravování v Evropě? Nová studie se zabývá systémy školního stravování ve 12 členských státech EU a snaží se najít odpověď.

Správné školní stravování neprospívá pouze zdraví dětí, ale může také přispět k potravinové bezpečnosti. Pokud je strava udržitelná, může být prospěšná i pro životní prostředí.

Třetina evropských dětí školního věku a čtvrtina dospívajících však v současné době trpí nadváhou nebo obezitou a udržitelnost potravin není zdaleka všeobecná. Projekt SchoolFood4Change financovaný EU, jehož cílem je vrátit udržitelnou a zdravou stravu do školních jídelníčků, se rozhodl nejprve vytvořit jasnější představu o současných systémech stravování v evropských školách.

Výsledná studie, kterou provedl partner projektu SchoolFood4Change, estonský Stockholm Environment Institute Tallinn Center (SEI Tallinn), se zaměřila na 12 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Rakousko, Slovensko a Švédsko. Výzkumní pracovníci SEI Tallinn zkoumali stávající systémy školního stravování v 19 obcích nebo regionech těchto zemí.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi

Studie odhalila velké rozdíly, pokud jde o rozlohu a počet obyvatel, řídicí struktury a praktikované metody zásobování. To bylo patrné nejen mezi jednotlivými zeměmi či městy, ale také mezi školami v těchto městech. Polovina zkoumaných zemí má zavedenou potravinovou politiku na celostátní nebo regionální úrovni, většina - s výjimkou Česka a Maďarska - přijala výživová doporučení, a více než polovina má požadavky na udržitelnost nákupu potravin. Jak však studie uvádí, "jejich specifika jsou poměrně různorodá. V některých zemích se požadavky týkají podílu biopotravin, zatímco jiné usilují o konkrétní označení kvality".

Většina zkoumaných škol zajišťuje obědy každý den, některé nabízejí také snídaně nebo svačiny během dne. "Ceny školního stravování se výrazně liší, a to od přibližně jednoho do osmi eur," uvádí studie, přičemž náklady jsou "dotovány buď plně pro všechny, nebo alespoň pro nízkopříjmové skupiny".

Nejčastěji používaným provozním modelem je smluvní stravování, které zajišťuje soukromá nebo veřejná společnost, ačkoli některé regiony přijaly smíšený provozní model, kdy některé školy využívají vlastní vývařovny a jiné smluvní stravování. Více než polovina zkoumaných měst provádí pro své školy hromadný nákup potravin a stravovacích služeb, pouze ve 28 % měst si školní jídelny nakupují potraviny a stravovací služby samy. Většina měst vyvíjí úsilí o zadávání udržitelnějších zakázek na stravovací služby, ale posuzování environmentálních a sociálních dopadů těchto zakázek zatím není časté.

Nejrozšířenější překážkou pro zavádění udržitelného a zdravého školního stravování jsou náklady na udržitelné alternativy nebo fixní cena jídla. "V mnoha městech se také projevil nedostatek odborných znalostí zadavatelů veřejných zakázek, pokud jde o použitelná kritéria udržitelnosti, a přísný právní rámec, který to zakazuje." A konečně oblasti, které účastníci studie nejčastěji označili za oblasti vyžadující další pozornost, se týkají vzdělávání v oblasti stravování ve školních osnovách a vytváření příležitostí pro místní drobné zemědělce a malé a střední podniky.

Jedním ze způsobů, jimiž se projekt SchoolFood4Change snaží podpořit posun k udržitelnému a zdravému stravování, je přístup Whole School Food Approach – Celoškolní přístup ke stravování, holistický model založený na místě, který bere školy jako výchozí bod transformace. V rámci projektu se dosud uskutečnila školení v sedmi z dvanácti členských států, jejichž cílem bylo prohloubit znalosti o tomto přístupu a spojit zúčastněné strany k diskusi o školním stravování.

Další informace naleznete na webové stránce projektu SchoolFood4Change

Zdroj: https://cordis.europa.eu/article/id/446070-a-look-at-what-european-schools-have-on-their-plates