Vaření jako jeden z nejlepších projevů lidské kreativity

15. 3. 2023
Skutečně zdravá škola

Od roku 2013 existuje ve Velké Británii rámcový vzdělávací plán, tzv. National curiculum. Popisuje, co by měli žáci umět a znát v oblasti designu a technologií a v oblasti vaření a výživy.

Znát původ jídla, umět vařit ekonomicky dostupně, ale zdravě, znát a používat principy pestrého stravování, porozumět, odkud jídlo pochází, ovládat kulinářské techniky, porozumět sezóně a celkově cyklu jídla. Kurikulum vysloveně apeluje na školy, aby žákům vštípily lásku k vaření, protože vaření je jeden z nejlepších projevů lidské kreativity.

Český rámcový vzdělávací program o lásce k vaření nemluví. Vaření je ale jedním z nosných pilířů programu Skutečně zdravá škola, a tak jsme mezi učiteli vaření na základních školách provedli průzkum. Rozhovory ukázaly, že:

  • školy v České republice vesměs disponují dobře vybavenými cvičnými kuchyňkami,
  • počet hodin, které jednotlivé školy vaření věnují, se velmi liší: od 2 hodin jednou za čtrnáct dní během jednoho školního roku až po třeba jen 4 hodiny za celou školní docházku,
  • kvalifikace učitelek vaření je velmi různá, na pedagogických fakultách se obor příprava pokrmů nestuduje,
  • žáky vaření baví, je pro ně příjemná změna jít z lavic do kuchyně, baví je kreativní přístup, předmět má navíc okamžitý dopad do životní praxe žáků,
  • učitelky vaření volí převážně cestu nejmenšího odporu, rozumějte, vaří se to, co žákům chutná, je rychlé, levné: špagety, pizza, palačinky, buchty a sladká jídla obecně, žáci chtějí vařit spíše jen to, co znají a co rádi jedí.

Překvapivá zjištění, že? Praktické vaření by mohl být předmět, který výrazně oživí výuku a předá dětem užitečnou dovednost, kdyby to nebyl předmět okrajový, nepodporovaný a časově nedotovaný, jak se ukázalo v praxi.

Existují ovšem výjimky. To jsou školy s kreativním a pro zdraví angažovaným přístupem, které s dětmi vaří při každé vhodné příležitosti. Příkladem jsou určitě Montessori školy, kde se vaření často propojuje s ostatními předměty.

Za zahraničním příkladem dobré praxe jsme se vypravili do WASHINGHBOROUGH ACADEMY. Její ředitel Jason O’Rourke říká: „Rozhodli jsme se jít proaktivně v přístupu ke vzdělávání o jídle, žáci mají vliv na složení jídelníčku, užívají si možnost sestavovat obědové menu a vytvářet své vlastní svačinky, které mohou prodávat o přestávkách. Naši učitelé dokázali zakomponovat jídlo do výuky i v jiných předmětech, v rámci mezipředmětové spolupráce - nemáme vyhrazenou časovou dotaci,ale přesto máme ve zvyku propojovat vaření s tématy, kde je to možné. Lekce o jídle se učí přes celý rok! Zpracovali jsme roční tematický plán s okruhy, jako je vaření, příprava svačin, pěstování, povědomí o jídle a sezoně, plýtvání jídlem, návštěvy farem, kompostování … A abychom inspirovali, založili jsme Food Channel.“

Tomu říkáme celoškolní přístup!

Stačí mít dobrého učitele? Dobrý učitel může inspirovat a vzbudit nadšení, ale je potřeba dát tématu jídlo a stravování ve výuce daleko větší prostor než doposud. Porozumět principům výživy, naučit se vařit, ovládat kulinářské techniky, pochopit skladbu talíře by měl umět každý jedinec. A školy k tomu poskytují jedinečnou příležitost.

Přejeme českému školství, aby si uvědomilo, že vzdělávání o jídle je klíčová součást vzdělávání obecně a aby přistoupilo k systémové změně. A podpořilo ředitele a učitele, kteří takovou změnu ve svých školách uskutečňují nebo se o ni již snaží.

Průzkum jsme realizovali v rámci projektu „Posílení Skutečně zdravé školy“. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu ActiveCitizensFund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Změň společnost. #S odvahou.

Zpět na výpis