Nekrmte děti jen masem a mlékem

V článku Pavla Grasgrubera „Nechte dětem maso a mléko“ v sobotních LN jsme to schytali všichni: nekompetentní inovátoři, nutriční břídilové a zanícení nedoukové. Veřejnost je údajně zaplavována zmatečnými názory samozvaných „odborníků“, proto autor pokládá řečnickou otázku, zda vůbec existují nějaká spolehlivá fakta. Kdo by se však chtěl opřít o fakta jím předkládaná, bude zklamán.

Jídlo holt vzbuzuje vášně, proto se často stává, že fakta nahrazuje ideologie a emoce brání věcné odborné diskusi. Nejinak je tomu v článku Pavla Grasgrubera. Po emotivním úvodu o českých biomatkách sice následuje odborný výklad o skórování bílkovin a vztahu výživy a tělesné výšky, ten je však také problematický a nutno konstatovat, že velmi neodborný. Kvalitu výživy člověka totiž nelze posuzovat pomocí jediného parametru, například kvalitou vlasů nebo, jako v případě článku, tělesnou výškou. Nemluvě o tom, že výživa není jediným faktorem ovlivňujícím tělesnou výšku. Výživa však hraje zásadní roli ve zdraví člověka a podmiňuje řadu chorob, což autor, ve svém zanícení pro živočišné bílkoviny a trvalý růst průměrné tělesné výšky mladých mužů, nebere v úvahu. Na grafu, který v článku znázorňuje přímo úměrný vztah mezi konzumací živočišných bílkovin a výškou, by nám proto nemělo uniknout, že na předních pozicích jsou země, ve kterých jejich obyvatelé rostou nadprůměrně nejen ve směru vertikálním, ale také v horizontálním. Obezita vede k civilizačním chorobám a zkracuje život. Je známým faktem, že například mladí Američané, podle grafu nadprůměrně vysocí, se vlivem nadvýživy a nedostatku pohybu dožijí nižšího věku než generace jejich rodičů.

Všeho moc škodí

Souhlasíme s autorem, že na dítě a jeho výživu není možné pohlížet jako na malého dospělého, ale současně se mýlí, pokud tvrdí, že strava dítěte se neliší od dospělých sportovců. Autor zatracuje rostlinné bílkoviny, adoruje živočišné bílkoviny a kritizuje snahu o jejich snížení ve vyhlášce o školním stravování. Náš čtvrt století starý spotřební koš ale obsahuje více než 2,5x více bílkovin než v ostatních vyspělých zemích, ano, i v těch s nadprůměrnou výškou mladých mužů. Téměř všechny obvyklé zdroje živočišných bílkovin jsou současně zdrojem živočišných tuků, proto také jejich nadměrná konzumace u generace dětí s nedostatečnou fyzickou aktivitou není bez následků.

Paleo strava ve školních jídelnách?

Autor nemá rád obiloviny (zejména celozrnné) ani luštěniny a v textu se snaží zdůvodnit jejich nutriční bezvýznamnost. Stejně jako u vztahu výživy a výšky však opět postupuje neodborně a nekomplexně, protože potraviny posuzuje pouze z hlediska výtěžnosti bílkovin. Zajímalo by nás, čím by autor nahradil onu polovinu doporučované dávky zeleniny a ovoce v kritizovaném talíři harvardských odborníků. Jím zavrhované obiloviny a luštěniny to pravděpodobně nebudou. Odborníci se sice v lecčem neshodnou, ale optimální poměr hlavních živin, tedy sacharidů:tuků:bílkovin (55:30:15), nikdo nezpochybňuje.

Poplašné zprávy vědce Pavla Grasgrubera

Čtenář, který nezná program Skutečně zdravá škola, ani nesleduje činnost ministerstva, může z článku nabýt dojmu, že systém školního stravování se řítí do katastrofy v podobě nahrazení kvalitních živočišných bílkovin nehodnotnými (a možná přímo nebezpečnými) bílkovinami  rostlinnými, a namísto staré dobré klasiky vepřo-knedlo bude ve školních jídelnách podáváno už jen naklíčené zrní. Pravda, zrní se v článku nezmiňuje, autora zato vyděsila ovesná kaše nebo zelné placky na jídelním lístku mateřské školy. Rádi bychom čtenáře uklidnili, že žádná pohroma se na školní jídelny nechystá. Se změnami spotřebního koše to také není tak horké, o jeho úpravě se mluví už spoustu let a zatím zůstává v původní podobě, protože se odborníci na změnách dosud neshodli. Program Skutečně zdravá škola, a nově i projekt Státního zdravotního ústavu, však nabízí školním jídelnám poradenství, co a jak zlepšit i při platnosti stávajícího spotřebního koše. Zpestření jídelníčku o jáhly, pohanku a spol. dětem zcela jistě žádné centimetry tělesné výšky neubere. Zájemce odkazujeme na naše stránky a také na velmi kvalitně zpracované metodické materiály SZÚ Zdravá školní svačina a Zdravá školní jídelna.

Autora článku žádáme, aby nestrašil veřejnost zhroucením systému školního stravování, a přejeme mu hodně úspěchů v dalším výzkumu na poli genů a sportu či rasových rozdílů ve sportovní výkonnosti. K lepšímu pochopení, že jáhlové lívanečky ani ovesná kaše nejsou sprostá slova, ale chutná (a výživově hodnotná!) dobrota, jej srdečně zveme na ochutnávku do školní jídelny.