"Příležitost dělá zloděje", aneb proč nesouhlasíme s RNDr. Suchánkem z Fóra zdravé výživy

Po dlouhých letech se tak snad podaří ze školních chodeb vyhnat potraviny, které do škol vůbec nepatří, za což jsem se společně se Skutečně zdravou školou zasazovala už od vzniku iniciativy.

Jsem nadšená, že tuto změnu odborné společnosti poměrně jednomyslně vítají jako krok správným směrem. O to víc mě šokovala reakce RNDr. Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy, který v rozhovoru pro DVTV vyhlášku shodil jako naprosto neužitečnou. Uvedl hned několik tvrzení, se kterými nesouhlasím, a zde je vysvětlení proč.

1) “Musíme předně nastavit nutriční gramotnost, ne zakazovat.”

Vytvoření zdravého stravovacího prostředí je nezbytnou součástí komplexního přístupu k výuce dětí zdravě jíst. V rámci svojí dizertační práce “How to teach children healthy nutrition” jsem při rešerši k tématu shromáždila jednoznačnou podporu odborníků pro takovou komplexní výchovu. Učení dětí ve třídách o významu zdravé stravy a prodávání sladkostí na chodbách škol je kontraproduktivní.

Tvrzení o nevhodnosti zákazů zde desítky let prosazovaly i tabákové firmy ve snaze neomezit kouření a dnes už jednoznačně víme, že zákazy fungují a jsou i trendem ve vyspělých zemích.

2) “Nechme na školách, co bude ve školních automatech.”

Proč by měli ředitelé, kteří jsou už i tak plně vytíženi spoustou odborné práce, řešit zdravou výživu? Anebo si snad podobně jako školní jídelny mají najímat nutriční specialisty, a to každá škola zvlášť a každá zvlášť by za jejich služby platila? Když se nastaví jednotný systém pro všechny, aby jednoduše věděli, co mohou prodávat, ušetří se tím školám hodně práce a nezdravé potraviny nebudou mít šanci se do automatů dostat.

3)  “Není nezdravá potravina, jen nezdravé množství.”

Netvrdím, že děti nikdy nemohou žádnou sladkost. Problémem je právě množství a mezi odborníky panuje shoda, že naše děti se sladkostmi přejídají. Proč jim tedy tato nezdravá lákadla dávat pod nos?  

Škola má být pro děti nejen místem vzdělávání, ale i vzorovým prostředím, ve kterém čerpají hodnoty, návyky a informace i mimo školní hodiny. Má pro děti vytvářet prostředí, ve kterém najdou pozitivní příklady. A školní automaty plné slazených nápojů a chipsů jsou opakem tohoto vzorového prostředí. Ony ukazují, že nezdravé potraviny jsou v pořádku.

4) ”Děti si to koupí mimo školu.”

Tohle mi přijde až komické. Už z etických důvodů nezdravé nepatří na půdu školy a omlouvat to tím, že děti to chtějí a opatřily by si to jinak, je čirý alibismus. Děti navíc nesmějí školu během vyučování opouštět ani o přestávkách, takže minimálně omezíme jejich příjem nezdravého během školního dne. I to je výhra.

Nesmyslnost takového tvrzení lze vysvětlit i na starém českém pořekadle “příležitost dělá zloděje”. Čím více budeme obklopeni nezdravými potravinami, tím větší je pravděpodobnost, že je budeme i konzumovat. Děti by musely být andělé, aby si v moři sladkostí, ve kterých je topíme, doplavaly pro mrkev.

5) “Západní státy to zakázaly a nefungovalo to.”

Čím dál více zemí se snaží nejrůznějšími způsoby regulovat konzumaci nezdravých potravin a nevím o zemi, která by omezení vzdávala jako nefunkční. Ve světě je jednoznačný trend k omezení jejich prodeje ve školách. Zdravotní prospěšnost takového omezení potvrzuje například i studie z roku 2007, která prokázala, že zlepšením školních obědů a zákazem prodeje sladkostí a slazených nápojů ve škole došlo během čtyř let ke snížení obezity u sledovaných školáků o 6 %.

6) “Za stravování dětí odpovídají alespoň zčásti rodiče.”

Ano, rodiče jsou odpovědní za stravování svého dítěte. Ale  právě proto potřebují, aby je školy, kde jejich děti tráví nařízením státu spoustu let, podporovaly ve snahách o zdravou výživu, a ne aby naopak podkopávaly jejich snažení.

7) “Fruktóza (ovocný cukr) je ve větším množství rizikovější než obyčejný cukr. Je třeba omezit množství. Děti by měly jíst maximálně dva kusy ovoce denně.”

Na rizikovost fruktózy sama už roky upozorňuji, ale omezovat ovoce je nesmysl. Ovoce totiž narozdíl od sladkostí obsahuje i celou řadu zdraví prospěšných látek, a hlavně děti se běžně ovocem nepřejídají. Nadbytek hrušek, jahod anebo švestek v jídelníčku skutečně nikdo neřešíme. Problém je právě s přejídáním se nezdravými potravinami a nápoji, které ze škol chceme dostat ven.

8) “Zdravé automaty Happy snack obsahují potraviny, které dle odborníků splňují požadavky na složení potravin pro děti.”

Müsli tyčinky z Happy snack automatů, které pan Suchánek doporučuje, jsou podle výsledků nezávislého testování pro děti nevhodné kvůli vysokému obsahu cukru.  Za zdraví neprospěšnou se v této kategorii považuje potravina s obsahem nad 30 % cukrů, a tyčinka Just Fruit z Happy snack automatu obsahuje dokonce 38,5 % cukrů a celkově 63,5 % sacharidů. Je nepochopitelné, že MŠMT a odborníci jako pan Suchánek takto našim dětem pod rouškou zdravosti doporučují sladkost.

Margit Slimáková, www.margit.cz + odborná garantka Skutečně zdravé školy