Na návštěvě u Hvězd v lese

Hvězdy v lese

Nejlépe funguje, přesvědčíte-li se na vlastní oči. Lesní klub najdete na samém konci Prahy. Pěkný kus cesty po ránu, kdy jsou ulice obtěžkány dopravou tak, že si i tramvaje leckde vzdychají. Ale my jsme přijali pozvání a to se nechodí na pět minut. Vezměte si vlastní oběd a holinky! A mobilem, prosím, nefoťte.

Plakát „Pět zlatých klíčů“ dánské pedagožky a spisovatelky Helle Heckmann visí na stěně zahradního altánu. V červenci vyšla i stejnojmenná kniha a její autorka Helle Heckmann Hvězdy v lese i několikrát navštívila.Těch pět zlatých klíčů je pohyb, rytmus, jídlo, spánek a láska

Například RYTMUS, jeden ze zlatých klíčů, se promítá do každodenních rituálů školky. Společně s Johanou, Bárou a všemi dětmi zahajujeme ranní kruh, první rituál. Po něm následuje svačinka v otevřeném altánu, koluje miska s nakrájenými mrkvičkami a rajčátky z vlastní zahrádky. Pak si děti berou na záda batůžky s pitím z domova a vzhůru do lesa. Děti jsou ve svém živlu, ale dodržují stanovená pravidla. Budeme zakletý princezny, šeptá si Hanička s Jožinkou. Nesedej na náš stůl(rozuměj pařez) volá Vojta. Kolem pobíhá Štěpán, zapřažený jako kůň. Nepotřebují nás a tak si s Johanou, zakladatelkou klubu, povídáme. Zatím však druhá průvodkyně, Bára, bedlivě střeží hranice, aby volná hra mohla nerušeně plynout.

POHYBU mají děti mají každý den dostatek .A po celém dopoledni v lese (nebo v zahradě) pořádně vyhládne!
„Pedagogika je ve všem,“ říká Johana Passerin. „Jak jím, co jím, jak se o jídlo dělím. Chceme, aby v naší školce děti zažily lásku, pohyb, rytmus, správnou výživu. A spánek, pochopitelně. Všemu děti učíme. Vyžaduje to ovšem kázeň a zodpovědnost vychovatelů i rodičů.“

JÍDLO

„Jako lesní klub nemáme povinnost poskytovat školní stravování, takže jidlo je v režii rodičů. Děti si jej nosí ve vlastních termoskách z domova. Ve čtvrtek vaříme společně tady. Nejraději z toho, co se urodilo v zahradě a na políčku. Vaříme celý rok, jen leden a únor vynecháváme, na vaření je příliš zima. Děti si nosí i vlastní pití (neslazený čaj nebo vodu) ve vlastních termoskách. Termosky jsou důležité, děti se jejich obsluhou zároveň učí manipulovat, nalévat, nebo si po sobě utřít loužičku, pokud se jim čaj náhodou vylije.Máme zpracovaný HACCAP, abychom nezapomínali ani v lese na správnou praxi.

MANUÁL

Nenechte se mýlit. I v lesním klubu lze dodržet kulturu stravování. A tady to platí beze zbytku. Ve službě při mytí rukou se děti střídají a funguje to skvěle. Pak rituál se zklidněním se před jídlem v podobě písničky, takzvané průpovědi, která je poděkováním za jídlo. Všichni kolem stolu, každý sám nebo s drobnou pomocí si z termosky na talíř či misku naservíruje to, co mu připravili rodiče.
„Pro rodiče jsme sepsali manuál o vaření“, říká Johana. „Na jeho vzniku mají velkou zásluhu mé kolegyně. Máme praktickou pedagogickou zkušenost a víme spoustu věcí, které rodiče nedokáží předjímat. Například? Děti by měly přicházet vydatně nasnídané, dopolední svačinka je tu lehká. Doporučujeme ovesnou kaši. Nedoporučujeme tropické ovoce (banány, mandarinky) v chladnější části roku. Proč? Kromě výživových doporučení i proto, že je zima a děti úplně ledové ovoce jíst nechtějí. Potřebují něco, co je zahřeje. V zimě doporučujeme vývary a silné polévky. Chcete dát dětem k odpolední svačince sladkost? Ano, ale upečte doma. Mějte na paměti, že děti tu jídlo sdílejí. To, co dáváte svým dětem, dáváte i ostatním. Všichni koukají do všech mističek, slušně poprosí – dej mi prosím kousek koláče, dám ti kus svého chleba. Konzumace jídla je pedagogický čin, dělení je pro děti v dnešní době velkého inividualismu také velice důležité.
Jak jste se popasovali s narozeninami?
Oslava je u nás rituál před obědem. Jak děťátko přišlo z nebeského království k nám na Zem. Po obědě se podává sváteční dezert. Rodiče vědí, že mají děti vybavit sušeným ovocem, oříšky nebo doma upečenou sušenkou, muffinem – velikost do dětské dlaně. A děti jsou na své pohoštění hrdé: Já jsem to včera pekl/la!!

LÁSKA

„Pro děti je krásné, co je milované a opečované. Proto je pro nás velice důležité vedle volné přírody mít i zahradu. Zahrada je skoro posvátný prostor. Co s láskou zasadíme, opečováváme a sklidíme, to s láskou uvaříme a s radostí sníme. „Vzpomínám si na jedno děvčátko, které už je nyní malou školačkou“, říká Johana. Vždy před servírováním námi uvařeného pokrmu si říkáme, co všechno jsme tam dali. A Julinka vždy dodala: „A taky je tam hodně lásky!“
Zahrada u nás plní jednu důležitou roli: je součástí školního vzdělávacího programu. A výzkumy dokazují, že děti vnímají, jak se pedagogové vztahují k prostoru školky a předpokládají, že stejně je postaráno i o ně. Zahrada je tedy bezpečný prostor.
Letos na zahradě pěstujeme a jíme tohle: žito. Dokonce máme půjčený žentour a děti melou mouku ze zrna, které samy vymlátily cepem. Dvě odrůdy brambor, jedna z toho je stará odrůda Bojar, druhou jsme dostali darem z Camphillu z Českých Kopist. Čtyři odrůdy rajčat. Semenáčky nám dodává jeden dědeček, dlouholetý pracovník Botanického ústavu AV ČR, který nám také pomohl určit odrůdy jablek na naší zahradě. Dále mrkev, ředkvičky, hrášek, jahody, maliny, rybíz. Jablka letos nejsou, odpočívají po loňské nadměrné úrodě. Pokud jsou, moštujeme. Lis nám zapůjčuje jedna z rodin.
V zahradě plánujeme včely a možná i slepičky.

SPÁNEK

Po obědě vysvitlo sluníčko, nahlédneme do ložnice (velký světlý stan, který slouží pouze na spaní. Sedm postýlek. Spí jen ti nejmenší a my už mizíme, aby mohl proběhnout rituál před spaním. Zní písnička: Půjdeme průvodem, do ložnice dojdem. Když jsme se najedli, tak se vyspinkáme.
Hvězdy v lese jsou lesní klub, který je součástí našeho programu. Vzdělávání tu probíhá venku a je v souladu s kriterii Skutečně zdravé školy. A u kriterií, která z provozních důvodů splnit nelze, hledáme společně řešení. Například lesní klub nejezdí na výlety, právě proto, aby byl dodržen rytmus spánku malých dětí. Komunita rodičů však společně pořádá nejrůznější výlety mimo provozní dobu školky: hory, návštěvu zahrad s léčivými bylinkami Botanicus, nebo dožínky v Camphillu České Kopisty.

Díky za pozvání!